Kozácká hudba
Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Esej
Hudba ruských kozáků
severního podhůří Kavkazu a Donu
Jméno: Sedláček Pavel
Předmět: RJ_24 Východoslovanský folklor
U.č.o.: 392088
V Brně 25.11.2012
Jako téma své práce jsem si zvolil tyto oblasti, protože již několik let poslouchám kozácké písně a částečně se zajímám o kulturu ruských kozáků. Za tuto dobu se mi podařilo posbírat, nebo se všemožně dostat k dostatečnému množství kozáckých písní, často v mnohých provedeních. Dále mám přátele v těchto oblastech a přibližně půl roku jsem zpíval v Kozáckém souboru v Brně. Ke své práci dodávám CD s písněmi pro lepší představu, neboť bavit se o písni bez písně je velice složité a nedosáhlo by se požadovaného efektu. Pokusím se vám přiblížit tuto hudbu, částečně ji charakterizovat a předat poznatky k některým písním. Jedná se o Donskou, Kubáňskou a Těreckou kozáckou oblast. Tyto oblasti částečně spojuje styl života a z něj pramenící folklor. Co se týče jazyka písní, často nelze s přesností říct, v jakém jazyce byla původní verze, neboť písně skládali kozáci, často volní Rusové, Ukrajinci, smíchaní s kavkazskými národy. Tito kozáci sem byli přemístěni ze Záporoží. Některé oblasti byly více ruské, jiné ukrajinské. Byly více či méně, v různých etapách svého vývoje rusifikovány. Dnes běžně užívanými jazyky je ruština a suržik. Co se týče hudebních nástrojů, tak na Donu je jím nejčastěji tahací harmonika, housle, chřastidla a tamburíny či bandury. Hudba se velice podobá hudbě ruské. Vzhledem ke způsobu života ve stepy a díky nepřímému kontaktu s nepřáteli v pozdějších dobách, je hudba od Donu volnější, pomalejší, táhlejší, některé písně mají klasické ukrajinské nápěvy. Některé ukrajinské písně zde byli přijaté za své, jako např. píseň 01_Маруся. Hlavními náměty je step, Don se svými příkrými svahy a neodmyslitelně koně, kozáci, stanice. Dá se tvrdit, že písně od Donu jsou veselejší a mnohdy zpracovávají běžný život. Hudba od Kubáně již ve většině písní nabírá tempo a melodie kavkazských národů, ale neztrácí svůj rusko-ukrajinský ráz. Přechází sem často nástroje z Kavkazu, pro které nemáme ani pojmenování. Setkat se z bandurou, či arménským dudukem, ovšem není výjimkou. Náměty jsou totožné, jako na Donu. Objevuje se více bojových písní. Hudba na Těreku, už na poslech nezní téměř jako slovanská. Pokud ano, jde o písně, které sem přechází z jiných oblasti. Vyloženě Těrecká hudba je horalská, přibližující se kavkazským písním pod lezginku. Pro představu melodie 02_Ukázka. Jako důkaz uvádím těreckou píseň 03_Ойся ты ойся. Jedná se o velice specifické oblasti, díky zachování těchto písní, vlivu všech možných národů, kozáckému duchu a historii. Tyto oblasti byly obývány kozáky-zemědělci/válečníky, kteří opouštěli své milé a domovy a šli bránit svá území, nebo dělali výpady na nepřátelské území, za napoleonských válek došli až do Paříže, za druhé světové války do Berlína. Žili téměř pořád na bitevním poli a v tomto prostředí vznikaly písně s vojenskou tématikou. Často zpracovávají motivy smrti.
Mezi tím ženy zůstávaly ve stanicích s dětmi, hlídaly domovy a tesknili po svých milých, což umožnilo vznik ženských písní. Jako třetí kategorii jsem si zvolil písně společné, které se zpívají na oslavách či při návštěvách. Díky neustálému kontaktu se smrtí v boji vznikly velice působivé písně, které v našem folkloru postrádám. Například píseň 04_Не для меня придет весна, která je smutná a zpívá se v ní o smrti. Zpěvák lituje, že pro něj již nepřijde jaro, nebudou velikonoce... Na smrt se zde nahlíží, jako na něco přirozeného, nevyvratitelné, ovšem ne přímo daného. Píseň 05_Любо братци любо již od začátku popisuje morbidní scénu 40 000 mrtvých lidí a koní, následně kozáci vyjíždí do boje. První kulka ranní koně a druhá kulka zpěváka do srdce. Přichází část s pokáním, zpěvák začíná se zpívat o tom, co bude s milou a koněm, polem, matkou, posléze se zamýšlí nad tím, jak části jeho těla zarostou, kosti a srdce roznesou havrani po stepy. S takhle realistou písní jsem se jinde nesetkal. Celá píseň je v podstatě výletem do života bez zpěváka, takovým zamyšlení. Píseň 06_Любо братци любо A je jiným provedení téže písně. 07_Когда мы были на войне popisuje touhu kozáků po svých milých, ovšem zpěvák nemá na koho myslet, tak jenom sedí a pokuřuje dýmku, neboť ho milá opustila. On pouze sedí a kouří. Zpěvák čeká na svou věrnou kulku, která čeká jen na něj. Vydává se na svém vraném koni vpřed proti kulkám. Píseň nahlíží na smrt, jako na skutečnost, které se zpěvák neobává, dokonce jí jde naproti. 08_Черный ворон je klasická ruská píseň, která se mezi kozáky často zpívá a nejspíše vnikla v těchto oblastech. V této písni zpěvák povídá o černém havranovi, který nad ním neustále krouží, úlovku se ale havran nedočká. Kozák mu vzkazuje „ Já ještě nejsem tvůj havrane“. Cítíme vzdor smrti. Vzkazuje mu, ať tu nekrouží, letí za matkou a přítelkyní, předá jim, že umřel za vlast, zároveň má vzít matce krvavý šátek a ženě vzkázat, že je volná. On již si vzal za manželku smrt. Zpěvák cítí přicházet svou smrt, což je také velice působivé. 09_По Дону гуляет козак молодой vypráví o kozákovi, který se prochází po Donu a vidí plakat dívčinu. Ptá se jí proč pláče. Ona odpovídá, že jí cigánka věštila smrt v den její svatby, že všichni svadebčané umřou při přechodu přes řeku. Až tudy znovu prochází kozák, vidí plavat její tělo po vodě. V této písni je smrt opředena magii, vyšší mocí a jasnovidectvím cigánky. Smrt přišla, ale dívka o tom věděla. Smrti neunikneš. Snad nejúžasnější je na těchto písních to, že je vypráví sám zpěvák. Písně často ženské, se zabývají nejčastěji běžnými motivy ze života, jako je například zpracování milostných témat. Píseň 10_Люблю я казаченьку, kde zpívá o tom, jak dívka miluje mladého kozáčka, posléze mu daruje vraného koně. Dívka zpívá o tom, jak kozáček přijíždí a odjíždí.
11_А мий милый вареников хоче je klasická ženská píseň s ukrajinským nápěvem kozák zpívá milé, aby navařila vareničky. Posléze přichází oboustranná argumentace, proč je udělat a proč ne. Končí tím, že kozák chce žít s milou. Vidím jistou obdobu s českou písní Můj milý Lojzo. Píseň 12_Верила je táhlá píseň o tom, jak dívka věřila a věří, že ji milý nikdy nepřestane milovat. Posléze přirovnává své pocity k růžím. „I kdybys mě neměl rád jsem mladá a když budeš váhat bude pozdě“. Proletěly roky a ona zestárla, ale pořád věří v lásku. Píseň 13_Вы блины мои,блины je o pečení blinů. Zpívá se o tom, kolik jich navařila, posléze o lásce kocoura a kočky jako přirovnání jejich vztahu. 14_Ой, на гори козаки стояли popisuje kozáky, kteří chodí po horách. Mladá dívka je pozoruje a pouze stojí a přemýšlí. Kozák k ní přichází a prosí ji o ruku, ona ovšem nic neříká, jenom stojí a přemýšlí. Následně si začíná dívka vymýšlet zlaté klíče, hedvábné šaty, ale nic se neděje… V sadu se opět procházeli kozáci a ona pořád stála a přemýšlela. 15_Як служив я в пана je píseň podobná české Když jsem já sloužil,v písni se zpívá, co si mužik vydělal a postupně se tyto sloky nabalují na sebe. 16_Ой,ночки темны je klasická kozácká společná píseň s vlasteneckým obsahem. 17_Там стояло в поле древо je zajímavá postupným přidáváním zpěváků. 18_Ихали казаки из дону до дому je klasickou vesnickou písní z Donské oblasti. 19_За кубанью je příkladem kubáňské vesnické písně. Je o kozákovi, který projíždí vesnicí a přijíždí zamatkou a hovoří s ní. 20_Дон ты вольный, Дон раздольный je pomalá píseň od Donu. Promlouvá zde zpěvák s řekou. Ptá se, proč řeka vysychá a Don odpovídá, že steskem po svých synech. Další písně jsou z kozáckého prostředí, často zpracovávající boje nebo historické události, či jen popisující nějaký obraz. Nezamýšlí se na smrtí. 21_Батька Атаман tato píseň zachycuje situaci, kdy se po Kubáni projíždí oddíl kozáků s atamanem. Oddíl si vesele zpívá, podkovičky zvoní a oni jsou hrdi na to, že chrání kozáckou pověst. Další sloka začíná „Vzpomeňme si, jak jsme …“ a text se opakuje. Z písně vyloženě čiší optimizmus. 22_Пыл взрыло войско за курганом je také optimistická píseň. Projíždějící oddíl kozáku za kurganem víří prach a polemizují nad smrtí. Slyší krákání havrana a kozák promlouvá ke svému vranému horkému koni, kloní se mu, prosí ho, aby v případě jeho smrti vyřídil milé, ať po něm netouží. Posléze promlouvá ke smrti a přeje jí mnoho štěstí (ztělesněné smrti ve formě havrana), ale ať si havran krouží nad jinými. Zpěvák cítí, že je nablízku i jeho smrt a vydává se s větrem o závod vpřed. Děj končí popisem zvířeného prachu za kurganem. Tato píseň začíná i končí popisem nějakého pohledu, což se často objevuje v kozáckých písních tohoto typu. 23_ В семьдесят седьмом году je optimistickou, až chvástající se písní z rusko-turecké války odehrávající se r. 1877. Tohoto roku vyhlásilo Turecku válku celé Rusy. Ruští vojáci si zpívají : „Za lesem stál Turek s hordou, i chystali pro nás hostinu. My vezmeme Araba do zajetí a na divoký Don půjdeme“ . 24_ В 93 годике маневры начались začíná uvedením do historického období. V r.1893 začali manévry a donští kozáci si zpívají píseň o tom, že bylo jídlo, bylo pivo, jenom holky nebyly, prázdné láhve létali vzduchem atd.. . Když v tom za nimi přichází dívčina, která dala všem a k ránu umřela. Když to skončilo, všichni poddůstojníci se dostali domů. Podobně se doplňují další a další sloky často se tato píseň zpívá i jako častuška. Zajímavé je, že dělení písní podle toho, kým jsou zpívány a při jakých příležitostech, je až na výjimky dodržováno, písně jsou zpívány kvůli svému textu a hudebnímu podbarvení. V podstatě vzkazu, který vypovídají a vzbuzují estetické dojmy. Každá píseň má své místo v každodenním životě. Folklor je zde mezi lidmi a je lidí. Plní svou funkci. Což se o našem úplně říct nedá. Kozáckých písní je samozřejmě nesčetné množství a nachází ve spoustě variant. V dnešní době se objevuje spousta kozáckých menších souborů. Nejznámějším a nejstarším ovšem zůstává Kubáňský kozácký soubor. Poslouchat písně pouze v jednom monumentálním podání kozáckých souborů, podle mého názoru, je dobré pro hrubou představu o hudbě z těchto oblastí. Ovšem písně zpívané přímo běžnými lidmi mají úplně jiné kouzlo a jsem rád, že se zde folklor zachovává i pro další generace.
Резюме
По моему мнению мне получилось не много объяснить, что такое казачья музика северного кавказа. И показать разницу, между чешским фольклором и кавказким козачим фольклором. Я питался в своей работе разделить песни на три групи по содержанию текста о которых я после того немного поговорил. Но самое главное в моей работе было прослушание, перевод и задумание над этими песнями. Надеюсь что вам эта музика понравилась и заинтересовала вас.
Zdroje:.
HINDUS, Maurice. Kozáci, 1.vyd.Praha: Vydavatelstvo družtevní práce v Praze, 1947. 374 s
HOŠOVSKIJ, Volodymyr. U pramenů lidové hudby Slovanů : studie z hudební slavistiky. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1976. 332 s.
Wikipedie. Кубанский казачий хор, dostupné na https://ru.wikipedia.org